Začínáme s výchovou!!!!!
Začínáme s výchovou
Začínáme s výchovou
V kolika týdnech bychom si měli psa brát? Jak se ke psovi chovat v prvních dnech? Zůstat s ním doma, anebo ho nechat o samotě? Jak mu pomoci překonat stesk po psí rodině? Jak to udělat, aby pes začal poslouchat? Jak zacházet s melodií hlasu při komunikaci se štěnětem? Jak psa odnaučit štěkat?
První důležitá zásada: štěněti musí být minimálně sedm týdnů, když si ho přinesete domů. Jak říká Vladimíra Tichá z Českomoravské kynologické unie, je-li pes mladší, asi se moc nevyspíte.
"Tak vám bude kvílet tři, čtyři noci, a to rozhodně není nic příjemného."
S takovým psem by ale nastaly ty pravé problémy až v dospělosti. Bál by se ostatních psů, a mohl by je i neúměrně napadat. Proto raději štěně o pár dní starší, než mladší. A důležité je prvních pár dní se mu intenzivně věnovat.
"Aby když to štěňátko přijde do svého nového bydliště, okolo sebe mělo svoje lidi, kteří se mu budou věnovat, a mluvit na něj."
Šťouchnutí čenichem vyjadřuje přátelskost
Psa si tedy berte před víkendem, nebo delším volnem. A berte si ho hladové. Od chovatele si jen vyžádejte krmení, kterým ho živil.
"Ten pejsek tak přijde hladový do nového prostředí a první, s čím se tam potká, je krmivo, na které je zvyklý. Nasytí se a jeho přirozené fyziologické potřeby jsou uspokojeny. To jsou pomůcky, které usnadňují přechod psa."
Zpočátku se mu bude stýskat, a tak byste si od chovatele měli přinést i nějaký hadřík, načichlý pachem předešlé rodiny. V jeho přítomnosti se bude cítit v bezpečí, dokud si nezvykne na nové pachy u vás. Už v prvních dnech ale dejte pozor, abyste svou něhu nepřehnali. Když štěněti dovolíte víc, než je nutné, později toho budete litovat, varuje Vladimíra Tichá.
"Jestli mi první den začne v noci naříkat a já ten klid pro rodinu zajisím tím, že si psa vezmu do postele pod peřinu, aby byl v teple, tak pravděpodobnost, že se mi povede ho vrátit ma noc zpátky do jeho pelíšku, je už minimální. Proto musím tu první noc přetrpět a nechat ho, aby si to prokvílel. Dokonce i zralé štěně bude trošku fňukat."
V prvních dnech totiž nastavujete podmínky. Celá rodina byste tedy měli jasně vědět, kam štěně chcete pustit, a co mu dovolíte. Musíte to důsledně dodržovat hlavně vy, a štěně se to velmi rychle naučí respektovat.
"Mám velkou šanci: přišel do neznámého prostředí a mám možnost mu dát nová pravidla."
Hra je důležitá - jejím prostřednictvím se mláďata poučí o okolním prostředí, o své síle a slabostech, o kořisti, o členech smečky atp.
A tady je důležité naučit se správně kárat, a chválit. Jen tak docílíte toho, že si i štěně uvědomí, co dělá špatně a co dobře. Zásada je - kárejte okamžitě po činu.
"Zvláště takhle malé štěně nemá absolutně schopnost si něco pamatovat delší dobu."
Proto když přijdete domů, a jsou tam loužičky, nemá smysl trestat. Štěně nebude vědět za co to je. Ale jakmile budete u toho, jednejte okamžitě. Jako fena. Ta když kárá, nebo chválí své štěně, nemá na to slova, jen různou intonaci vrčení a štěkání. A štěně to přesto chápe. Není tedy důležit co říkáte, ale jakým tónem.
"Já mu nemůžu říkat: 'Ty seš ale chudinka hodnej, ale nemůžeš na mě takhle vrčet.' Já musím říci: 'Fuj je to!' Musím dát intonací hlasu najevo, že jsem s tím nespokojená."
Totéž samozřejmě platí pro pochvalu. Ale když štěně nepopslechne, nebijte ho, říká odborník na chování zvířat - etolog Vladimír Mikulica.
"Když se mi vzpouzí, tak ho chytnu do rukou, vyzvednu ze země, a v momentě, když se přestane cukat, tak mu i tu pusu můžu dát. Tím jsem mu v ten moment ukázal, že já jsem tady pánem a mám převahu. Že ho mám rád, ale že jsem ten, kdo ho vyzvedne."
Štěně máte doma, odstranili jste všechny věci, které by na něj mohly spadnout (třeba závěsy) nebo takové, které by mohlo rozkousat, a poranit se (kupříkladu elektrické dráty), pak ho klidně můžete nechávat doma samotné. Kdybyste to neudělali, pes se nenaučí být o samotě.
"A to je problém, který se z hlediska výchovného velice těžko odstraňuje."
Pes potom kvílí, a ruší sousedy, čímž byste vy porušili občanský zákoník, říká veterinární lékař Jiří Dousek. Podle něj někdy psi štěkají i kvůli chybě majitelů.
"Například pokud pes štěká na někdo, kdo prochází kolem dveří ve společném domě, tak by měl být napomenut jenom jednou osobou z té takzvané psí smečky - tedy z té rodiny - a nikoliv tak, aby ho napomínali všichni a ještě k tomu více slovy. Pak má totiž to zvíře dojem, že bylo první, kdo zjistil nebezpečí, začne štěkat a celá smečka se k němu přidává. Takže na to pozor! Tímto způsobem je pak možné odvykat psa štěkání na kolemjdoucí: napomenout tak, aby se mu to štěkání zakázalo."
